|
| |
|
|
Kult svatého Martina ve středověkých Čechách
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním kultu svatého Martina z Tours v předhusitských Čechách. Martinův kult se v Tours etabloval ve 2. polovině 5. století, během 6. století se svatý Martin stal hlavním franckým světcem a za vlády Karlovců si udržel postavení jednoho z nejvýznamnějších patronů království, odkud se úcta k němu rozšířila po celé Evropě. Poté, co se Martinův kult dostal do Čech zprostředkovaně přes vliv mohučského arcibiskupství, pravděpodobně za vlády Vratislava II., se Martin z Tours stal po polovině 12. století jedním z nejvýznamnějších světců. Cílem studie je podat analýzu šíření a projevů kultu sv. Martina v předhusitských Čechách a popsat vlivy, které se na tomto procesu podílely. Práce se opírá jak o historický rozbor pramenů, tak o interdisciplinární bádání, které dokresluje celkový obraz kultu. Klíčová slova Svatý Martin z Tours, kult, Sulpicius Severus, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium
|
|
|
Josefína Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století
Limberská, Jana ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se chtěla zabývat tématem blízkým mému regionu. Z několika důvodů jsem se rozhodla pro osobnost Josefiny Kablíkové, moderní ženy 19. století. Josefina byla na svou dobu velmi emancipovaná, i proto možná byl její osud tak zajímavý. Byla jednou z mála žen - botaniček té doby. V první části práce se budu zabývat nejen jejím životopisem, ale i životopisem jejího manžela Vojtěcha Kablíka. Popíši také Vrchlabí v jejich době - to znamená v 19. století a jeho specifikaci. Jednou z hlavních součástí textu bude kapitola věnována Josefině Kablíkové jako botaničce. Její vědecká botanická činnost dalece přesáhla krkonošský region, proslavila se sbíráním krkonošské květeny a některé botanické druhy jsou po ní dokonce pojmenovány. Také se budu zabývat vědeckou činností Vojtěcha Kablíka, vrchlabského lékárníka a chemika. Poslední, velmi důležitá, část bude věnována rodině Mánesových, která Kablíkovy často navštěvovala a pobývala u nich. Vzniklo tak mnoho kreseb a obrazů Vrchlabí a jejího bezprostředního okolí i portrétů manželů Kablíkových. Autory těchto obrazů byli členové této významné malířské rodiny. Mým cílem je vysvětlit význam a osudy manželů Kablíkových v kontextu doby a regionu.
|
|
|
Mytologická inspirace v básních Lorenza de' Medici
Lukášová, Denisa ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
První část práce se zaměřuje na osobnost Lorenza de ʼ Medici a jeho zařazení do dobového a kulturního kontextu. Je představeno literární pozadí v 15. století v Itálii, Lorenzova biografie, přehled jeho tvorby a jeho přínos jako mecenáše florentské kultury a umění. Druhá část práce se zabývá analýzou čtyř Lorenzových děl, které spojuje mytologická tematika sahající až k antickým autorům. Na konkrétních citacích je demonstrováno jasné Lorenzovo ovlivnění těmito autory, ale zároveň je odkázáno i na jeho vlastní inovace v textu a příběhu. Závěr srovnává míru tohoto ovlivnění a podíl vlastní Lorenzovy invence na jednotlivých dílech a upozorňuje na jedinečnost jeho osobnosti, a to jak na poli kulturním, tak na poli literárním.
|
|
|
Podoby mecenášství v českém prostředí
Vrbová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Diplomantka zpracuje mezioborovou syntézu o významu mecenášství v dějinách českého výtvarného umění. Jádrem práce bude analýza zvoleného fenoménu prostřednictvím čtyř případových studií, věnovaných vybraným osobnostem, které reprezentují různé časové horizonty a různé typy mecenátu: Josefu Hlávkovi, Václavu Špačkovi ze Starburgu, Augustu Švagrovskému a Pavlu Vašíčkovi. Jádrové kapitoly připraví jednak kritické vyrovnání s dosavadní literaturou, jednak obecnější expozice předmětu práce. Případové studie pak zobecní a shrne závěrečná kapitola, která stanoví specifika mecenášství v českém prostředí. Součástí práce bude obrazová příloha. Klíčová slova mecenáš, mecenášství, Josef Hlávka, August Švagrovský, Václav Špaček ze Starburgu, Pavel Vašíček
|
|
|
Motivace mecenášů umění
Jirková, Kateřina ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Hanzlík, Jan (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma motivace mecenášů umění, se zvláštním důrazem na současné mecenáše podporující umění a kulturu v českém prostředí. Teoretická část se soustřeďuje na vymezení základní terminologie a představuje vybrané studie dobrovolnictví a dárcovství v neziskovém sektoru se zaměřením na kulturu. Je popsán současný stav od obecných ekonomických aspektů podpory umění v České republice po aspekty psychologické. Další část práce se věnuje samotnému mecenášství, která seznamuje se současnými nejvýznamnějšími mecenáši umění, a to s ohledem na historický kontext a vývoj mecenátu v dějinách českého umění. Praktická část je založena na mediální analýze a analýze rozhovorů a z nich vyplývajících motivací mecenášů umění.
|
|
| |
|
|
Berounsko a Hořovicko v mocenské koncepci Lucemburků
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá oblastí Berounska a Hořovicka ve středověku. Jádrem práce je vláda Lucemburků - Jana, Karla IV. a Václava IV. Pomocí pramenů zkoumá, jak se vyvíjela tamní správa, majetková držba. Rovněž se zabývá tím, do jaké míry byly statky v královském, církevním nebo šlechtickém držení. Popisuje rovněž vznik a vývoj jednotlivých měst a vesnic na Berounsku a Hořovicku. Zaměřuje se na lokální šlechtice a na jejich vztah ke královskému dvoru. Práce rovněž zohledňuje Norimberskou cestu, která touto oblastí procházela, a její vliv na držbu statků. Klíčová slova: Berounsko - Hořovicko - Lucemburkové - Norimberská cesta - lokální šlechta
|
|
|
Anglický královský dvůr a jeho proměny v kontextu první poloviny 17. století (1603-1640)
Vodička, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Cílem disertační práce je komparativní analýza anglického královského dvora v první polovině 17. století. Analytická část disertační práce je zaměřena na zkoumání procesů, které ovlivňovaly strukturu a úlohu panovnického dvora v kontextu politického, náboženského, hospodářského, sociálního a kulturního vývoje země. Srovnávací kritéria tvoří osobnost panovníka, institucionální struktura a personální skladba dvora, jeho financování a dvorská kultura. Komparace je časově vymezena obdobím mezi počátkem vlády Jakuba I. (1603) a koncem osobní vlády Karla I. (1640). Disertační práce je založena na kritické analýze pramenů a studiu sekundární literatury. V období vlády Jakuba I. bylo jedním z charakteristických rysů královského dvora soupeření různých zájmových frakcí. V zájmu zachování mocenské rovnováhy panovník svěřil vybrané úřady pouze členům své skotské družiny. Účelové posilování vlivu vybraných dvorských institucí, zejména Bedchamber, nakonec přispělo k výraznému oslabení unitárního systému vlády, v němž klíčovou roli hrála doposud Tajná rada. V letech 1603-1625 navíc docházelo k silné koncentraci moci v rukou královských oblíbenců, jednalo se především o George Villierse, pozdějšího vévodu z Buckinghamu. Následkem tohoto vývoje však bylo oslabení mocenské pozice krále. Karel I. se pokusil o...
|
|
|
Josefína Kablíková, vrchlabská osobnost 19. století
Limberská, Jana ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Louda, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se chtěla zabývat tématem blízkým mému regionu. Z několika důvodů jsem se rozhodla pro osobnost Josefiny Kablíkové, moderní ženy 19. století. Josefina byla na svou dobu velmi emancipovaná, i proto možná byl její osud tak zajímavý. Byla jednou z mála žen - botaniček té doby. V první části práce se budu zabývat nejen jejím životopisem, ale i životopisem jejího manžela Vojtěcha Kablíka. Popíši také Vrchlabí v jejich době - to znamená v 19. století a jeho specifikaci. Jednou z hlavních součástí textu bude kapitola věnována Josefině Kablíkové jako botaničce. Její vědecká botanická činnost dalece přesáhla krkonošský region, proslavila se sbíráním krkonošské květeny a některé botanické druhy jsou po ní dokonce pojmenovány. Také se budu zabývat vědeckou činností Vojtěcha Kablíka, vrchlabského lékárníka a chemika. Poslední, velmi důležitá, část bude věnována rodině Mánesových, která Kablíkovy často navštěvovala a pobývala u nich. Vzniklo tak mnoho kreseb a obrazů Vrchlabí a jejího bezprostředního okolí i portrétů manželů Kablíkových. Autory těchto obrazů byli členové této významné malířské rodiny. Mým cílem je vysvětlit význam a osudy manželů Kablíkových v kontextu doby a regionu.
|
host ::
RSS.